Gymnázium Mimoň

 
 

Adresa: Letná 263, 471 24 Mimoň | Tel.: 487 862 883 | GSM: 725 820 472 | E-mail: gm@gymi.cz | Skype: gymnazium.mimon

 

Cestománie 2018

Naše třída Kvarta se rozhodla šestého června 2018 vypravit na svůj poslední zájezd před ukončením povinné školní docházky - a to přímo za hradby pevnosti Terezín.

Již od cesty z Litoměřic byl počet zajímavých památek přímo úměrný nárůstu počtu německých návštěvníků s každým kilometrem za našimi zády, a nutno podotknout, vždy bylo na co upřít pohled. Prohlídka samotné pevnosti, bývalého koncentračního tábora a ghetta, nás donutila zamyslet se nad minulostí a bezprávím druhé světové války. Veškeré prožité informace jsme následně nesli cestou až k Úštěku, do prvního z předem domluvených kempů.

Kemp u Chmelaře nám, vskutku přinesl snad mnohem lepší představu o minulém století, neboť aspoň vybavení tábora nasvědčovalo faktům, že zde stále ještě neproběhl rok 1948. Místo prostěradel špinavé ubrusy, prasklá okna, otevřené sprchy a vlaštovky spokojeně zabydlené ve střeše chatek nám připravily silný, leč zábavný a nezapomenutelný zážitek. K obecnému blahu a vysněné spokojenosti třídy Kvarty také velmi přispěl řízek, servírováný k večeři, a jeden džusík k tomu. Sedmnáct kilometrů dalšího dne bylo stejně úmorných jako dvacet kilometrů dne předchozího: Přesto mezi námi panovala dobrá nálada a pohodová atmosféra. Možná bych si jen přála, aby po cestě nebylo tolik geokešek, na kterých se dá nabrat velký časový skluz.

Penzion, do něhož jsme s úlevou dorazili sedmého v odpoledne, byl vhodný přirovnání k nebesům. Můžete si přát něco víc než bazén, wifi připojení, měkké postele, dobré jídlo, roztomilé štěně a koně s knírkem? Vysoce pochybuji.

Náplní pozdního jarního večera se stala rychlá hra naplánovaná paní profesorkou Nolovou a Krejčovou, jejímž smyslem bylo poznat naše spolužáky podle několika rysů jejich osobnosti. Říct, že jsme uspěli aspoň trošku, by bylo troufalé, ale my se máme rádi i tak.
Poslední den našeho výletu měl svou jistou výhodu: nepotřebovali jsme znát cestu. Stačilo se rozhlédnout, a kde byl kopec, tam byla i cesta. Bylo to poprvé, co jsem věřila, že Splavy, stejně jako mnohé hrady, byly takticky postavené na nejvyšších kopcích pro ztížený přístup nepřátel. I přes tyto mnohé překážky jsme se postavili kopcům statečně a ve stále příjemné náladě dorazili do cíle.

Možná do Starých Splavů nedorazili všichni, kdo dva dny předtím započali společnou cestu v Litoměřicích, ale mohli jsme na sebe být hrdí. Po krátkém osvěžení v blízkém obchůdků a odjezdu domů mi nezbývá nic jiného než poděkovat všem účastníkům tohoto zájezdu za krásné vzpomínky, kdy naše třída ještě držela celá spolu!

Veronika Vopatová, kvarta

 

 
publikováno: 27. 06. 2018