YPEF – Young people in European forests- Mladí lidé v evropských lesích
Kdo miluje přírodu, tomu srdce plesá. Přišla výzva na zúčastnění se lesnické olympiády. Vidina přírody a dne strávený v jejím lůně nenechal chladným ani mě a tak jsem se i já přihlásil.
Museli jsme vytvořit týmy po třech lidech. Kromě mě ho tvořil oktaván Adam Macháček a můj spolužák Matyáš Kala. Paní učitelka Maslenová nominovala 6 týmů, 3 do nižší a 3 do vyšší kategorie. Náš tým byl ve vyšší kategorii.
Sešli jsme se ještě se základní školou ze Stráže pod Ralskem, která měla stejný cíl jako my, na autobusovém nádraží. Z něj jsme vyrazili do světoznámé olympijské vesnice, kde jsme měli změřit síly se základní školou ze Stráže. Naše olympijská vesnice se jmenovala Skelná Huť.
Vystoupili jsme na zastávce asi půl kilometru od ní. Tvořil jí jeden dům, jenž měl být naším bojištěm. Lesníci nás přátelsky přivítali a sdělili nám, že klání bude založeno na dvou testech, jeden teoretický a druhý bude o poznávání. Bez většího otálení jsme se pustili do první části testu. Nevedli jsme si vůbec špatně, takže naděje na vítězství byly velmi pěkné. Pak jsme měli poznávací část, což bylo o trochu těžší. Vyčítal jsem si, že jsem zaměnil lasici kolčavu za lasici hranostaj, Adam si vyčítal, že špatně určil kopyto, které nepatřilo srně, ale daňkovi. Matyáš si nadával za špatné určení borovice, takže každý z nás někde chyboval.
Na vítězství v naší kategorii to ale stačilo. Nižší kategorii vyhrála spravedlivě Stráž pod Ralskem, takže obě školy mohly být spokojeny. V přátelském duchu jsme nastoupili se strážskými do autobusu a odjeli zpět do Mimoně.
LOVU ZDAR!
Petr Krob, kvinta
