Uplynul další rok a bylo to tu zase..
Bylo úterý 5.12. a tento den připadl do rukou Mikuláši, čertům a andělům.
Mezi temnými pekelnými kroky a zvuky burácejících řetězů kráčely spravedlivé boty Mikuláše, které znaly činy všech živých i neživých duší. Kolem nemalebných čertích rohů pobíhali něžní andělé se zlatými svatozářemi.
Na první pohled hezké pokoukání, ale nikdo se pravdě a svým hříchům nevyhnul.
Pekelné oči toužily po hříšnících, na které čekalo peklo, uhlí, a následně i pekelné kotle s vařící vodou. Na druhém konci již andělské brány otevíraly oči hodným a pravdomluvným. Vlídné dívky v bílých šatech čekaly na tematickou píseň nebo báseň, která když zazněla byla řádně sladce odměněna.
Mikuláš již tiše odpočívá, ale stále střeží hůl. Tu osudnou hůl, která čeká na příchod nových kvintánů.
Nela Součková
