Dne 14. října 2025 se třída kvinta spolu s paní učitelkou Černou a panem učitelem Machálkem zúčastnila historicko-literární exkurze v Praze.
Program začal na Staroměstském náměstí. Nejprve si žáci prohlédli Pražský orloj, poté se pokusili interpretovat dobovou grafiku zobrazující popravu 27 českých pánů. V této souvislosti jim byl představen také příběh Mariánského sloupu jako významné kulturně-historické památky.
První hlavní zastávkou bylo Klementinum, kde v barokní Zrcadlové kapli probíhá výstava Kosmas 900. Žáci zde měli možnost zhlédnout řadu vzácných rukopisů vztahujících se k českým dějinám – například Lipský rukopis s podobiznou Kosmy, faksimile Codexu gigas, Dalimilovu kroniku či Kroniku českou od Václava Hájka z Libočan. U posledně jmenovaného díla projevili někteří žáci výborné paleografické schopnosti a dokázali přečíst úryvek o nástupu knížete Soběslava I. Během celé návštěvy měli navíc k dispozici i výtisk Kosmovy kroniky v překladu prof. Marie Bláhové.
Další část exkurze směřovala na pražský Chodovec, kde od počátku 21. století sídlí Národní archiv. Tady se žáků ujali archiváři dr. Jan Kahuda a Mgr. Jan Kouřimský. Nejprve představili úlohu archivu ve společensko-kulturním kontextu a poté žákům ukázali vybrané archiválie. Žáci měli možnost shlédnout dokumenty týkající se města Mimoň (plány nádraží, výnosy o útěku nacistů v roce 1945, pamětní knihu městského úřadu). Dále jim byly představeny staré listiny – mimo jiné s majestátní pečetí Karla IV., čestný doktorát z Oxfordu pro knížete Metternicha či originální rukopisy George Washingtona, Giacoma Casanovy a Ludwiga van Beethovena, a také znění Mnichovské dohody.
Následovala prohlídka samotného zázemí Národního archivu. Žáci prošli trasu, kterou běžně absolvují archiválie – od vykládací rampy přes místnosti určené k jejich zpracování a třídění až po archivní fondy. Zde si mohli vyzkoušet například originální vojenský oděv generála Ludvíka Svobody, který byl do archivu nedávno zařazen. Poté se program přesunul k části věnované Policejnímu ředitelství. Pan Kouřimský vysvětlil, proč je tato agenda důležitá pro začínající badatele (především v oblasti genealogie). Žáci si sami vyhledávali vybrané archiválie a objevili například bytovou přihlášku Julia Fučíka s datem popravy, záznamy o Janu Werichovi. Panem Kouřimským nám byly ukázány materiály materiály Milady Horákové a rodiny Arnošta Lustiga. U posledně jmenovaného žáci poznali, jakým způsobem probíhala v období nacistické perzekuce diferenciace společnosti.
Na závěr navštívili badatelnu, kterou mohou v budoucnu využít i individuálně.
Tomáš Machálek
