Vyhlášené 2. kolo přijímacího řízení do primy pro školní rok 2023/2024
Když po 21. srpnu 1968 sovětská armáda obsadila mimoňský vojenský výcvikový prostor Ralsko, a to včetně hradčanského letiště, musela oblast opustit vojska Československé lidové armády. S ní odešly do jiných posádek i rodiny armádních důstojníků, z nichž mnohé bydlely na sídlišti Letná, původně vybudovaném právě pro ně. Do těchto vojenských bytů po československých důstojnících se nastěhovaly rodiny důstojníků sovětských. Jejich děti navštěvovaly provizorní školu na Ploužnici poblíž letiště, která však kapacitně nepostačovala.
Když po 21. srpnu 1968 sovětská armáda obsadila mimoňský vojenský výcvikový prostor Ralsko, a to včetně hradčanského letiště, musela oblast opustit vojska Československé lidové armády. S ní odešly do jiných posádek i rodiny armádních důstojníků, z nichž mnohé bydlely na sídlišti Letná, původně vybudovaném právě pro ně. Do těchto vojenských bytů po československých důstojnících se nastěhovaly rodiny důstojníků sovětských. Jejich děti navštěvovaly provizorní školu na Ploužnici poblíž letiště, která však kapacitně nepostačovala.
Investorem celé výstavby byl určen Městský národní výbor v Mimoni, generálním projektantem Krajský projektový ústav Ústí nad Labem, atelier v Mostě (Ing. arch. Kameník) a generálním dodavatelem Okresní stavební podnik Česká Lípa se sídlem v Novém Boru. Technický dozor měla inženýrská organizace ONV Česká Lípa. Dohodli se, že se výrobní výbor bude scházet každý týden, vždy ve čtvrtek, a že stavba začne nejpozději 1. dubna 1971. Na další schůzce bylo dohodnuto, že stavba má být hotova do konce srpna, aby 1. září 1971 mohlo začít vyučování. Termín dokončení celé akce byl stanoven na 31. prosinec 1971.
Slavnostní výkop základů pro školní budovu svolala komise pro styk se sovětskými vojsky na 1. dubna 1971. Sraz pozvaných byl v restauraci U Vrtule na Letné. Zahajovací výkop základů vykonal v 10 hodin na místě stavby první místopředseda Severočeského krajského výboru Ústí nad Labem J. Dvořák. Dostavilo se 26 zástupců podniků podílejících se na výstavbě školy. Na schůzce výrobního výboru téhož dne byly uzavřeny sdružené závazky zúčastněných organizací a přijat upravený návrh tak, aby do 15. dubna 1971 mohl být dohotoven rozpočet a do 30. dubna 1971 mohl být dokončen celý projekt.
Koncem dubna (23.4.1971) bylo rozhodnuto upustit od zamýšlené rekonstrukce kotelny pod Letnou a řešit vytápění a ohřev vody v areálu školy elektřinou. Operativním a odpovědným důstojníkem pro přidělování nákladních aut a pracovních sil byl za sovětskou stranu jmenován podplukovník Beljajev. Otevření prvních školních pavilonů A a B se plánovalo na 1. září 1971. Další pavilony byly rozestavěny a s jejich dokončením se počítalo koncem roku 1971. Protože na staveništi hrozilo dětem nebezpečí úrazu, byl začátek školního roku odložen. Slavnostní otevření celého školního areálu se uskutečnilo dne 6. ledna 1972.
Do školy chodily děti sovětských důstojníků nejen z mimoňské posádky, ale i například z posádky v Milovicích a v Děčíně. Pro děti z posádek vzdálenějších od Mimoně byly na Letné upraveny dva obytné domy mezi českou a ruskou školou na týdenní internát. Škola sloužila dětem důstojníků ze sovětské posádky až do školního roku 1989/1990.
V roce 1992 následovaly další stavební úpravy, především oprava a úprava obvodového pláště budovy. V následujících letech byly postupně realizovány další rekonstrukce a opravy budovy. Výměna oken, topných těles, stropních podhledů a podlah. V roce 2014 se uskutečnila rozsáhlá modernizace tělocvičny. Pozemek kolem školy byl oplocen a upraven na menší školní arboretum. V roce 2020 oslavilo mimoňské gymnázium 30 let své existence.
(Tato pasáž pochází z publikace Památky Mimoně, na které spolupracovali vyučující i žáci školy, a je zde zveřejněn s laskavým souhlasem autora textů, pana ing. Jiřího Šťastného.)
