Pokud vás zaujal titulek mého příspěvku, čtěte prosím dále…
Makarónské verše jsou typickou záležitostí českého středověku – konkrétně tzv. žákovské (vagantské) poezie. Jejich principem je střídání češtiny a dalšího jazyka (ve středověku jím byla nejčastěji latina) v rámci jedné básně.
O makarónské čtyřverší se pokusili i mí kvintáni; jako druhý jazyk si vybrali němčinu, angličtinu a francouzštinu. Vítek se dokonce pustil do čtyřkombinace – ČJ, NJ. AJ a ? Poslední jazyk zkuste uhádnout. Pokud použijete např. Google překladač, můžete objevit krásu jeho veršů…
Vznikla tak milá dílka, která si můžete prohlédnout v přiložené galerii.
Mgr. I. Pospíšilová
