Jak málo stačilo k tomu, aby si bílý člověk uvědomil, že je pánem všeho tvorstva a že si může na úkor ostatního života dělat, co uzná za vhodné a jak mnoho bylo potřeba k tomu, aby si uvědomil, že bez jiných organismů postupně začne vymírat i on sám. Jak málo stačilo k tomu, aby si člověk zvykl na blahobyt a mamon, o kterém si myslel, že ho nelze vyčerpat a jak mnoho bylo potřeba k tomu, aby zjistil, že nadužíváním takového mamonu přispívá ke zkáze lidí a organismů na této planetě.
Čím je lehčí organismus vyhubit, tím je skoro nemožné ho zachránit a jen málokomu se to podaří. Třídě sextě a septimě se takového člověka podařilo 16. 2.2024 potkat. Na besedu o mořských želvách v Indonésii a obecně v jižní Asii k nám zavítala Ivana Moudrá se svým čtyřnohým kolegou, psem Buddym. Ivana Moudrá je studentka veterinárního lékařství na Veterinární univerzitě v Brně, bývalá studentka našeho gymnázia a dobrovolnice, která zachraňovala Karety a Kožatky v Asii.
Bylo to zajímavé povídání, které bylo navíc v uvolněné atmosféře, kterou obstarával Buddy. K této možnosti se dostala přes univerzitu, která jí platila část cesty. Nejdřív však odletěla do Jakarty, hlavního města Indonésie, aby se naučila jazyk. Následně šířila osvětu o ochraně želv a také je zachraňovala. Procestovala několik ostrovů jižní Asie, jako Borneo, Sumatru, Šrí Lanku a mnohé další.
Želvy byly oblíbené pro chutná vejce a pro svůj krunýř, ze kterého se dodnes běžně vyrábějí náramky. Mnoho želv bylo nacházeno mrtvých či umírajících s odřezaným krunýřem. Dodnes jsou želvy terčem pytláků. Zajímavé je to, že z některých pytláků želvích vajec se stali ochránci těchto želv. Mají vyvinutý instinkt, jak vajíčka hledat. Když je na pláži kareta naklade do díry, jenž si vyhrabe, je jejich úkolem je opatrně a rychle vyhrabat a přenést je na bezpečnější izolované místo, aby byla chráněna před predátory. Další důležitá věc je vylíhnutí. Želvy nemají ještě vyvinutý zrak, proto reagují na místo, které vydává nejvíce světla, což by mělo mít moře. Vylíhlé želvičky musí odejít co nejrychleji, protože do dvou dnů ztrácí přirozený pud a do moře neodejdou. O to tragičtější je věc, že některé organizace vajíčka vyhrabou a dají do bazénku. Želvám se tím pádem nevyvíjí svaly ani plíce, trpí nemocemi. Ztrácejí svůj pud a v zajetí umírají.
S této přednášky jsme si mnohé odnesli. Podpořit želvy můžete příspěvkem na českou koalici pro ochranu biodiverzity (CCBC) Hany Svobodové, která byla jednou z prvních dobrovolnic, které odletěli chránit želvy. Můžete se inspirovat příběhem Ivany Moudré a stát se dobrovolníkem. I kdybyste se rozhodli aspoň pro jeden z těchto způsobů, vězte, že pomůžete. Petr Krob, sexta
Vyhlášené 2. kolo přijímacího řízení do primy pro školní rok 2023/2024
